1. Měnová politika centrálních bank

Na pandemii, kterou způsobil koronavirus, zareagovaly centrální banky masivní peněžní expanzí. Nulové sazby a kvantitativní uvolňování, tedy vytváření nových peněz k odkupů dluhopisů a vysoce hodnocených cenných papírů, se stalo opět normou.

Nové vzniklé peníze znehodnocují cenu zboží a služeb. Výsledkem je nejen růst cen nemovitostí, cenných kovů, ale také elektřiny, což také potvrzuje vývoj cen silové elektřiny na burze. „Cena silové elektřiny na trzích roste. Zatímco na konci roku 2020 se pohybovala kolem 42 euro za MWh, v současnosti už je to téměř 55 euro.

2. Zavírání jaderných a uhelných elektráren

Zavírání německých jaderných elektráren, které má skončit v roce 2022, způsobuje Německu obrovské výpadky ve výrobě elektřiny. Tyto propady chce nahradit především obnovitelnými zdroji energie. Tyto zdroje musí být ale dotovány a vstupují tak do celkové ceny elektřiny.

V roce 2038 také Německo, ale i Česko, plánuje uzavření veškerých uhelných elektráren. Ze strany zelených aktivistů se také objevují požadavky na zavření plynových elektráren, což by výrazně zkomplikovalo energetickou situaci v Německu a zdražilo by elektřinu ještě výrazně více.

3. Růst cen emisních povolenek

Systém emisních povolenek se týká Evropské unie a má za cíl snižování CO2 při boji s klimatickou změnou. Ve výrobě elektřiny znevýhodňuje především vysoko emisní zdroje, tedy uhelné a plynové elektrárny a výrazně vstupuje do celkových cen elektřiny. Růst emisních povolenek ovlivňuje nejen výrobu elektřiny z vysokoemisních zdrojů, například uhelných či plynových elektráren, ale také těžký průmysl.

4. Oživení ekonomiky

Rok 2020 byl ve znamení pandemie COVID, která vedla například v dubnu k poklesu spotřeby elektřiny. Ta jen v dubnu poklesla kvůli uzavírání provozů ve službách a průmyslu o více jak desetinu.

V roce 2021 už je situace jiná a spotřeba elektřiny se vrací ke svým předpandemickým hodnotám. Spotřebu elektřiny také bedlivě sleduje člen bankovní rady Aleš Michl, která podle ní určuje také oživování tuzemské ekonomiky. Vyšší poptávka po elektřině znamená i rostoucí cenu této komodity.

5. Ochrana proti blackoutům

Nestálá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je problematická. Při zafoukání větru hrozí nadměrná výroba z větrných elektráren, kterou není schopna síť absorbovat. Je tak nutné do ní masivně investovat. Investuje se v celé západní Evropě a ani Česko nestojí stranou. Ještě větším problémem je ale situace, kdy obnovitelné zdroje nevyrábějí dostatek elektřiny, která následně v sítí chybí.

K tomu došlo například 8. ledna letošního roku, kdy polovině Evropy hrozil masivní blackout. Evropa spoléhala na dodávky z Balkánu, kde však došlo k sérii poruch. Naběhnout proto musely takzvané záložní zdroje, většinou uhelné či plynové elektrárny. Fungování těchto záložních zdrojů a jejich zapínání je však velmi nákladné.

Vlivem toho dochází také k růstu regulovaných složek elektřiny, které tvoří přibližně 40 % ceny. Ty sice v roce 2021 poklesly, v dalších letech očekává Energetický regulační úřad jejich růst. Důvodem jsou především vysoké očekáváné investice distribučních společností do přenosových sítí.