Zelená dohoda pro Evropu je strategie evropských států, jak bojovat s globálními změnami klimatu, znečištěním ovzduší, půdy, vodních toků a dalšími klimatickými změnami. Pomůže tento ambiciózní plán EU životnímu prostředí? Nepoškodí přijatá opatření ekonomiku?

Green Deal byl odsouhlasen v roce 2019 členskými zeměmi EU jako reakce na změny klimatu a zhoršování životního prostředí. Jedním z nejzásadnějších a nejvíce diskutovaných cílů je závazek, že země do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů, tzn. že jejich bilance bude nulová. Tato ambice se nejvíce promítá v energetice, kde dochází k ústupu od uhlí a  prosazování zelené energie. Ovšem i v dopravě se tento trend začíná objevovat stále častěji, kde se podporují ekologičtější způsoby pohonu. Green Deal však zdaleka není jen o emisích skleníkových plynů, jedná se o soubor mnoha dalších cílů.

Plán je rozdělen do několika skupin. Patří mezi ně například ochrana biodiverzity, která řeší nedostatek vody v krajině a výsadbu stromů nebo udržitelná mobilita zaměřená na problematiku dopravy. Green Deal si dává za cíl rovněž používání šetrnějších technologií v potravinářství, snížení mikroplastů z léčivých přípravků ve vodě, snížení znečištění z velkých průmyslových areálů nebo podporu zateplování. Zelená dohoda pro Evropu řeší klimatické problémy v mnoha sférách, což je skutečnost, která se někdy ztrácí pod vlivem medializace těch nejdiskutovanějších témat.

Pomůže Green Deal životnímu prostředí?

Na tuto otázku lze v roce 2020 jen stěží odpovědět, řada z cílů je vytyčených k roku 2030 či dokonce 2050. Až čas ukáže, zda Green Deal opravdu pomůže. Čistě z pohledu životního prostředí by jednoznačně pomoci měl – pokud skutečně naplní své cíle nebo se k nim alespoň přiblíží. Snížení emisí, odstranění znečištění vod a půdy, výsadba stromů, omezení používání pesticidů a umělých hnojiv – všechno ze zmíněného, stejně jako další cíle Green Dealu, nepochybně pomohou životnímu prostředí.

Tato skutečnost není rozporována a pokud ano, tak nikoliv na základě dostupných vědeckých poznatků. Otázkou je, jakou cenu státy Evropské unie za uskutečnění Green Dealu zaplatí. Ostatně kritika Zelené dohody pro Evropu poukazuje nejčastěji právě na ekonomický aspekt.

Green Deal ve světle pandemie koronaviru

Green Deal byl plánován v době, kdy se státy nepotýkaly s ekonomickými důsledky pandemie koronaviru. Čeští představitelé v čele s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem již na jaře prohlašovali, že by stát měl v této situaci od Green Dealu ustoupit a peníze alokovat na posílení ekonomiky. V podobném duchu se vyjadřoval i premiér Andrej Babiš. Řada evropských představitelů v Green Dealu ale vidí cestu k hospodářskému a sociálnímu oživení. Tento názor v EU převládá, proto se nedá předpokládat, že by došlo k odložení Zelené dohody.